श्लोक 5
॥5॥सोऽहं तथापि तव भक्ति-वशान्मुनीश कर्तुं स्तवं विगत-शक्तिरपि प्रवृत्तः । प्रीत्यात्म-वीर्यमविचार्य मृगो मृगेन्द्रं नाभ्येति किं निज-शिशोः परिपालनार्थम् ॥५॥
हे मुनीश! फिर भी वही मैं शक्ति-रहित होते हुए भी आपकी भक्ति के वश स्तुति करने को प्रवृत्त हुआ हूँ। क्या हिरणी अपने बल का विचार किए बिना, प्रेम से, अपने शिशु की रक्षा के लिए सिंह के सामने नहीं जाती?
ऑडियो नहीं है
so'haṃ tathāpi tava bhakti-vaśān munīśa kartuṃ stavaṃ vigataśaktir api pravṛttaḥ । prītyātmavīryam avicārya mṛgo mṛgendraṃ nābhyeti kiṃ nijaśiśoḥ paripālanārtham ॥5॥
Incapable still I pray with devotion, moved by urge without hesitation. Faces a lion, a mother deer, to rescue her little one without fear.